místo, které žije

Kde jsou ty časy, kdy se na nádražích vanul vzduch smradlavého záchodu, připáleného řízku, začouzené hospody, pivní podmíráky, kusovky (prodej jedné cigarety pod pultem i normálně), bufety na perónech (nástupištích), prodejci při příjezdu vlaku na perón (kááááva, limo, píííívo)... Je to nenávratně pryč a nebo se alespoň něco vrátí zpět?

Pamatuji si, jak jako malý šolda, jsme s rodiči jeli nejednou vlakem. V noci, i kolikrát několik hodin, než jsme se dostali Vsacanem z valašska na mostecko. Pro mě to byl velmi silný, kulturní zážitek. Návštěva jídelního vozu, kde se kouřilo, prostě tak, jak to má být. Nejsem už 15let kuřákem ( a před tím jsem si stejně dával tak max krabičku za 2 měsíce), ale nechápu tak trochu dnešní dobu. Jsme ve svobodném světě, proč vše omezovat, či zakazovat. Jsi kuřák, snaž se, abys neotravoval ovzduší nekuřákům. Jsi nekuřák? Tak nechoď tam, kde lidé chtějí kouřit a nebo se všichni navzájem tolerujte. To je to samé, jako by jste zakázali veganovi si skočit do masného krámu si koupit vyběr domácího koření, protože nejbližší je někde až 15km ve městě . Prostě člověk si někdy spojoval vlak, nádraží s cigaretou. Ve třicátých letech to mělo své opravdové kouzlo, ale to kokain, který předepisoval lékař taky. Jsou věci, které se z vašich nosních buněk prostě neodlepí. Jako je právě ten tábak z vlaku.

Jasně, takový smrádek ze záchodu, který se linul po celém nádraží, to si klidně nechám odpustit. Byť koleje a pražce jsou nasáklé všemožnými výkaly. Avšak i to má skoro svou kulturu. Takovému trampíkovi (a já jsem hodněkrát chodil po lokálních kolejí s kytarou v ruce) vůbec nevadí, že semtam asi šlápne do něčeho, co jen matně připomíná prach jednorožce, či kapku duhy. Ale řešil to v tu chvíli někdo? Při společné písničce, asi nikdo.

Nádraží je také místo společného setkávání, objímání, dojímání, líbaní a loučení. Jedete na festival, jakkýkoliv a skoro v každém městě přistoupí kamarád a na zpáteční cestě zase vystupuje. A člověk se cítí sám a nebo příjemně unavený po krásném víkendu pod stanem, festivalu a jinak stráveném.
Nádraží je prostě místo, kde se dá potkat kdokoliv a kdykoliv, kde setkávají spolužáci ze škol, lidé spěchající do práce a nebo jinak, fanoušci vlaků, vagónů a dalších věcí spojené s touto kultúrou, která doufám nikdy nezanikne.